Volba "Preferována nezávislá síť konečných prvků" v nastavení sítě KP vám umožňuje vytvořit u integrovaných objektů na sobě nezávislou síť konečných prvků.
Můžete tak generovat podstatně přehlednější a specifičtější síť KP u jednotlivých objektů, které jsou do sebe integrovány.
Modální součinitel důležitosti (MRF) vám může pomoci posoudit, jak dalece se jednotlivé konstrukční prvky podílejí na vlastním tvaru. Výpočet je založen na relativní pružné deformační energii každého jednotlivého konstrukčního prvku.
Pomocí MRF je možné rozlišovat mezi lokálními a globálními vlastními tvary. Pokud má několik prutů výrazných MRF (např. > 20 %), je nestabilita celé konstrukce nebo její části velmi pravděpodobná. Pokud je naproti tomu součet všech MRF pro vlastní tvar přibližně 100 %, lze očekávat lokální stabilitní problém (např. vybočení jednoho prutu).
Kromě toho lze pomocí MRF stanovit kritická zatížení a náhradní vzpěrné délky jednotlivých konstrukčních prvků (např. pro posouzení stability). Vlastní tvary, pro které má určitý prut malé hodnoty MRF (např. <20 %), lze v této souvislosti zanedbat.
MRF se zobrazí pro vlastní tvar v tabulce výsledků pod položkou Posouzení stability --> Výsledky po prutech --> Vzpěrné délky a kritické síly.
V addonu "Ocelové přípoje" lze zohlednit předpětí šroubů při výpočtu pro všechny komponenty. Předpětí lze snadno aktivovat pomocí zaškrtávacího políčka u parametrů šroubů a má vliv na analýzu napětí-přetvoření a také na analýzu tuhosti.
Předpjaté šrouby jsou speciální šrouby, které se používají v ocelových konstrukcích pro vyvolání vysoké svěrné síly mezi připojenými konstrukčními prvky. Tato svěrná síla vyvolává tření mezi konstrukčními prvky, což umožňuje přenos sil.
Funkčnost Předepjaté šrouby se utahují určitým momentem, čímž se prodlužují a vzniká tahová síla. Tato tahová síla se přenáší na připojené konstrukční prvky a vede k vysoké svěrné síle. Svěrná síla brání uvolnění spoje a zajišťuje spolehlivý přenos sil.
Výhody
Vysoká únosnost: Předpjaté šrouby mohou přenášet velké síly.
Malé deformace: Minimalizují deformace přípoje.
Únavová pevnost: Jsou odolné proti únavě.
Snadná montáž: Montáž a demontáž je poměrně snadná.
Analýza a posouzení Výpočet předpjatých šroubů se provádí v programu RFEM pomocí analytického modelu KP generovaného addonem "Ocelové přípoje". Zohledňuje svěrnou sílu, tření mezi konstrukčními prvky, smykovou pevnost šroubů a únosnost konstrukčních prvků. Posouzení se provádí podle DIN EN 1993-1-8 (Eurokód 3) nebo podle americké normy ANSI/AISC 360-16. Vytvořený analytický model včetně výsledků lze uložit a použít jako samostatný model v programu RFEM.
Pomocný objekt "Rastr budovy" Vám pomůže při sestavení Vaší konstrukce. Přesvědčí Vás intuitivním zadáváním souřadnic rastru a popisováním linií rastru.
Rastr lze rychle umístit v prostoru a popsat zadáním odstupňovaného kódu souřadnic. Úprava konce linie rastru vám umožňuje optimalizovat vzhled rastru. Kromě toho vám náhled pomůže snáze zadat rastr budovy.
Linie lze do programu RFEM importovat buď jako linie, nebo jako pruty. Názvy hladin se převezmou jako názvy průřezů a přiřadí se první materiál z předdefinovaných materiálů. Pokud se ovšem z názvu hladiny rozpozná průřez z Dlubal databáze průřezů a materiál, převezmou se.
Vytvořte vodicí linie se štítkem nebo bez štítku pro zobrazení rastru budovy! Polohu vodicí linie můžete zamknout, například aby se předešlo nechtěnému posunu.
Kromě toho lze vodicí linie k uzlům přilepit a při posunu linie tak posunout i přilepené uzly. To Vám výrazně usnadní práci!
Zohlednění nelineárního chování konstrukčních prvků pomocí normovaných plastických kloubů pro ocel (FEMA356) a nelineárního chování materiálu (zdivo, ocel - bilineární, uživatelské pracovní diagramy)
Přímý import hmot ze zatěžovacích stavů nebo kombinací zatížení pro aplikaci konstantních svislých zatížení
Uživatelské zadání pro zohlednění vodorovných zatížení možné (normovaných na vlastní tvar nebo rovnoměrně rozložených po výšce na hmoty)
Stanovení křivky kapacity s volitelným mezním kritériem výpočtu (zřícení nebo mezní deformace)
Transformace křivky kapacity na kapacitní spektrum (formát ADRS, soustava s jedním stupněm volnosti)
Bilinearizace kapacitního spektra podle EN 1998-1:2010 + A1:2013
Transformace aplikovaného spektra odezvy na požadované spektrum (formát ADRS)
Stanovení výsledného posunu podle EC 8 (metoda N2 podle Fajfara 2000)
Grafické srovnání kapacitního a požadovaného spektra
U těles máte nyní možnost nastavit vrstvenou síť konečných prvků. Pomocí této volby můžete zadat rozdělení tělesa konečnými prvky mezi dvěma rovnoběžnými plochami.
Funkce umožňuje převzít reakční síly z jiných modelů jako zatížení na uzly nebo na linie.
Touto volbou se nejen přenesou reakční síly jako účinek, ale digitálně se propojí podporové zatížení z původního modelu s velikostí zatížení cílového objektu. Následné změny v původním modelu se automaticky převezmou do cílového modelu.
Tato technologie podporuje koncepci statiky částí konstrukce a umožňuje vám digitálně propojit jednotlivé části stejného projektu v Dlubal Centru.
Přejete si vytvořit průřez z importovaného souboru DXF? Jde to tak snadno. K dispozici máte mimo jiné následující možnosti:
Automatické vytváření prvků
Linie DXF šablony jako střednice prvků s definovanou tloušťkou
Zvolili jste automatické vytváření prvků? V tomto případě vytvoří program prvky a příslušné části z obrysů. Vytvoří se pouze prvky, které nepřekračují definovatelnou maximální tloušťku. Máte ve Vašem případě k dispozici geometrii průřezu jako střednicový model? Potom můžete linie DXF šablony považovat za střednice prvků. Zadejte tloušťku, která bude přiřazena rovnoměrně všem prvkům. Nemůžete najít funkce "Vytvořit prvky automaticky" a "Vytvořit prvky na liniích"? Nebojte se, obojí je k dispozici také v nabídce "Úpravy" pod položkou "Manipulace".
Znáte již editor pro úpravu zahuštění sítě? Bude vám při práci velkým pomocníkem! Proč? Zcela jednoduše – jsou v něm k dispozici následující možnosti:
Grafická vizualizace oblastí se zahuštěním sítě prvků
Zahuštění sítě na zónách
Možnost deaktivovat standardní 3D zahuštění sítě objemů s přechodem na odpovídající ruční 3D zahuštění sítě
Tyto možnosti vám pomohou formulovat vhodná pravidla pro vytvoření sítě celého modelu, a to i u modelů neobvyklých rozměrů. Použijte editor pro efektivní zadání malých detailů modelu na velkých budovách nebo detailní oblasti sítě v úplavu za modelem. Budete nadšeni!
U obdélníkových průřezů můžete obvykle dosáhnout přímého spoje pomocí svarů. Stejným způsobem tak můžete napojit i na jiné průřezy. Dále vám mohou pomoci další komponenty, jako např. čelní desky, připojit obdélníkové průřezy k jiným konstrukčním prvkům.
Již jistě víte, že k definování podmínek přenosu mezi objekty se používají uzlová, liniová a plošná uvolnění. Můžete tak například uvolnit pruty, plochy a tělesa z linie. Kromě toho je také bez problémů možné definovat pro uvolnění nelineární vlastnosti, jako například 'pevné, je-li kladné n', 'pevné, je-li záporné n' a tak dále.
Vytažení ploch do opláštění je také bez problémů možné. Umístěte požadované vlastnosti plochy mezi hraniční linie plochy a zkopírované linie. O zbytek se za Vás postará program.
Jistě víte, že při spojování prvků namáhaných v tahu šroubovými spoji musíte při posouzení únosnosti zohlednit oslabení průřezu vyvrtáním otvorů pro šrouby. I pro takové případy mají programy pro statické výpočty řešení. V addonu Posouzení hliníkových konstrukcí můžete zadat lokální oslabení průřezu prutu. Redukci průřezu můžete zadat jako absolutní hodnotu nebo v procentech z celkové plochy na všech relevantních místech.
Půdní tělesa, která chcete analyzovat, jsou složena do půdních masivů.
Definujte půdní masiv na základě jednotlivých zemních sond. Tak vám program uživatelsky přívětivě vygeneruje masiv včetně automatického stanovení hraničních ploch vrstev na základě údajů ze sond, hladiny podzemní vody a plošných podpor hraničních ploch.
Půdní masivy nabízejí možnost zadat požadovanou velikost sítě konečných prvků nezávisle na globálním nastavení pro zbytek konstrukce. Můžete tak zohlednit různé požadavky pro budovu a podloží v celkovém modelu.
Objevili jste již tabulkové a grafické zobrazení hmot v bodech sítě? Ano, to je také jeden z výsledků modální analýzy v programu RFEM 6. Tímto způsobem zkontrolujete importované hmoty, které závisí na různých nastaveních modální analýzy. Lze je zobrazit v záložce Hmoty v bodech sítě ve výsledkové tabulce. Tabulka vám poskytuje přehled následujících výsledků: hmota - posuvný směr (mX, mY, mZ), hmota - rotační směr (mφX, mφY, mφZ) a součet hmot. Bylo by pro vás nejlepší mít co nejdříve grafické vyhodnocení? Hmoty můžete také zobrazit v bodech sítě také graficky.
Používejte rozhraní pro efektivnější práci. Z programu Autodesk AutoCAD můžete do programu RFEM 6 / RSTAB 9 importovat konstrukce ve formátu DXF jako linie.
Kromě toho můžete z programu RFEM 6 / RSTAB 9 exportovat různé objekty (např. průřezy) do programu Autodesk AutoCAD do samostatných vrstev.
Pro tělesa je možné aktivovat kromě 'Zahuštění sítě' a 'Specifického směru' volbu 'Rastr pro výsledky', pomocí které lze uspořádat body rastru v prostoru tělesa. Jako počátek lze mimo jiné nastavit těžiště. V navigátoru 'Zobrazit' pod položkou Základní objekty - Tělesa je pak možnost aktivovat Rastr pro numerické výsledky.
Mají se kromě statických zatížení uvažovat i jiná zatížení jako hmoty? Program vám to umožňuje pro zatížení na uzly, pruty, linie a plochy. Nejdříve musíte při zadávání požadovaného zatížení vybrat jako typ zatížení Hmotnost. Pro taková zatížení definujte hmotnost nebo komponenty hmoty ve směru X, Y a Z. Pro hmoty v uzlech můžete také zadat momenty setrvačnosti X, Y a Z pro modelování složitějších hmotných bodů.
Grafické zadávání a kontrola definovaných uzlových podpor a vzpěrných délek pro posouzení stability
Stanovení náhradních délek prutů s náběhem
Zohlednění polohy postranních podpěr proti klopení
Posouzení na klopení konstrukčních prvků namáhaných momentem
v závislosti na normě možný výběr mezi uživatelským zadáním Mcr, analytickou metodou z normy a použitím interního řešiče vlastních čísel
Zohlednění smykového pole a torzního uložení při použití řešiče vlastních čísel
Grafické zobrazení vlastního tvaru při použití řešiče vlastních čísel
Posouzení stability konstrukčních prvků s kombinovaným namáháním v tlaku a ohybu v závislosti na návrhové normě
Srozumitelný výpočet všech potřebných součinitelů, jako jsou součinitele rozdělení momentu nebo interakční součinitele
Alternativně zohlednění všech účinků pro posouzení stability již při stanovení vnitřních sil v programu RFEM/RSTAB (účinky druhého řádu, imperfekce, redukce tuhosti, případně v kombinaci s addonem Vázané kroucení (7 stupňů volnosti))